Rozhodli jsme se s tátou Pavlem, že bychom se chtěli podívat do jihovýchodní Asie. Tak jsme si naplánovali delší dovolenou a navštívili celkem tamní 3 státy. A co se nestalo? Čirou náhodou v jednom z nich, Singapuru, pořádali World Aquatics (bývalá FINA) MS Masters ve vodních sportech, včetně otevřené vody (3km – 27.7.25). A když už jsme šli okolo, museli jsme se alespoň pokusit Havířovu a ČR udělat pokud možno důstojné jméno.
Přiletěli jsme o týden dříve, ať máme čas na aklimatizaci. Časový posun byl v tuto roční dobu +6 a tak 2-3 dny to bylo poznat. Zajímavá situace nastala dva dny před závodem, kdy nám, již na cestě na místo, přišla zpráva, že se ofiko trénink ruší pro neuspokojivou kvalitu vody. To nás překvapivě dosti zaskočilo, ale jelikož jsme byli na cestě, chtěli jsme se alespoň podívat, kde se to máme hlásit. Ani to nám nebylo umožněno, rozkaz zněl jasně, nikdo (včetně muže s koženou brašnou) nesmí projet ani na čumendu. Výsledek? Většina plavců, včetně nás, si šla na veřejnou pláž zaplavat. Tolik ke zrušení tréninku, gratulujeme. Voda teda teplá jak čaj, okolo 32-33*C, čistota přiměřeně, na nataženou ruku vidět bylo, dál moc ne. Na druhý den po tréninku proběhl závod žen normálně, takže se dalo předpokládat, že se nic rušit nebude.
Samotný závod, probíhal ve 4 vlnách (po cca 2-5 kategoriích). První vlna, ve které jsem byl já, startovala v 7:00 ráno s východem slunce a na místě jsem se měl hlásit 5:45. Co víc si přát… Protože jsme bydleli dál ve městě, takže budík 4:30, cesta taxíkem na sběrné místo, kde nás vzal autobus až téměř před bránu. Pavel byl až ve třetí vlně, nicméně jel se mnou rovnou ráno, ale nekompromisně ho nechali sedět před bránou než přijde jeho vlna, tzn asi do 7:15 (že jsme rodina, oddíl atd. nikoho nezajímalo). Celkově to bylo dost uzavřené, pomyslné otěže se uvolnily až k úplnému konci, když třeba Pavlova vlna doplavávala, tak už mě tam nechali ho přivítat. Naše vlna byla úplně sterilní od světa. Plavali jsme nakonec 3 kola místo původních 2, ale soudruzi někde udělali chybu a naměřili tedy poměrně výrazně delší trať (neboť časy všech byly extrémně pomalé). K tomu přišel další zajímavý (a trošku nepochopitelný a předem neuvedený) „upgrade“, že na každé kolo je limit 30min. To nám dvěma nevadilo, ale pro nejednoho třeba i staršího/slabšího plavce (který by původní podmínky splnil) to znamenalo zbytečnou diskvalifikaci. Do toho byli na nás docela hrrr, všechno rychle rychle a pak jsme stejně minimálně 20min seděli a koukali se na sebe.
Start byl celkem přesně na čas, s tím východem slunce to bylo docela pěkné. Voda lehce* přes 30*C (* ofiko to bylo těsně pod horní limit, ale reálně to bylo teplejší, papír snese co je třeba). Směrem na první bojku to byla trošku bitka, pak už se to rozdrolilo na skupinky max po 4-5 lidech. Já měl první kolo celkem klidnou hladinu, pak už to začínalo houpat a houpat nepřestalo už do konce dne. Pocitově to nebylo špatné, nám ta teplá voda asi nevadila tolik jako některým dalším, řada lidí vzdala.
Já se umístil na 13. místě v kategorii MA (25-29), Pavel na 22. místě v kategorii MF (50-54).
K tomu jsme potkali pár kolegů z jiných oddílů, které známe od nás z ČP, kteří měli to štěstí a taky šli náhodou okolo. O několik dní později, již v Malajsii jsme potkali i našeho havířovského kolegu Libora Hrackého, který se právě aklimatizoval a mířil na bazénovou část. Ta zrovna probíhá v době vydání tohoto článku, pár závodů by již měl mít za sebou.
Celkové dojmy jsou převážně pozitivní. Ze strany našich výkonů určitě, na víc hold nebylo. Co se týče organizace, tam by nějaké výhrady byly. Každopádně pro nás to byla primárně dovolená, závody byly spíše zpestření. Pro případ, že zase někdy náhodou půjdeme kolem nějakých podobných závodů, plavky a brýle budeme mít s sebou…
Dany
